Poutníku stůj
Poutníku stůj, hůl tvá je zlomená,
slunce ti ožehlo tvář,
lehni si do stínu, víčka měj zavřená,
za nimi uvidíš tvář.
Poutníku stůj, hůl tvá je zlomená,
slunce ti ožehlo tvář,
lehni si do stínu, víčka měj zavřená,
za nimi uvidíš tvář.
Poutníku stůj, tváře máš ztrhané,
únavou oči se klíží,
napij se ze džbánku, chlad z něj tě ovane,
podaná ruka nás zblíží.
únavou oči se klíží,
napij se ze džbánku, chlad z něj tě ovane,
podaná ruka nás zblíží.
Poutníků stůj, kopců a výmolů
užil sis na cestě dost,
je čas se zastavit u koruny topolu
a silou společnou postavit most.
užil sis na cestě dost,
je čas se zastavit u koruny topolu
a silou společnou postavit most.
Poutníku stůj, po mostě z pavučin
do srdce lásky tón vplul
a srdce ožilo, to srdce vyhaslé,
kde dosud ledový vítr jen dul.
Potníku můj, láska je ztracená,
tvoje dlań ohřívá mou,
bušení ve spáncích, tvář potem zborcená,
hvězdy se míhají tmou.
tvoje dlań ohřívá mou,
bušení ve spáncích, tvář potem zborcená,
hvězdy se míhají tmou.
Poutníku můj, souzení posvátné,
dvě duše bludné spojilo
navždy a na pořád, sic slunce nezhasne,
dvě slůvka zázračná v mé mysli rozlilo.
dvě duše bludné spojilo
navždy a na pořád, sic slunce nezhasne,
dvě slůvka zázračná v mé mysli rozlilo.
Poutníku stůj, snad nechceš odejít??
Bylo nám dobře tak pospolu,
lásku jsi pošlapal i všechno cos mohl mít,
smutna zní píseň do koruny topolu.
Bylo nám dobře tak pospolu,
lásku jsi pošlapal i všechno cos mohl mít,
smutna zní píseň do koruny topolu.